Ako sa nevydaril kolonializmus

Roger D. Casement

Bojovník proti kolonializmu, obhajca ľudských práv a domorodých kultúr svojej doby a obetavý bojovník za nezávislosť Írska. Pozoruhodný život Sira Rogera Davida Casementa sa stal pre vtedy čerstvého držiteľa nobelovej ceny námetom pre jeho nový faktografický román. Kniha je rozdelená v tri časti- Kongo, Peru, Írsko, ktoré reprezentujú tri etapy života tohto horlivého strážcu ľudských práv.
V Britskej väznici je Casement väznený pre velezradu, ktorú spáchal počas prvej svetovej vojny, kedy sa v boji za nezávislosť Írska spojil s Nemeckou ríšou proti Británii. S rozsudkom smrti bilancuje svoj život a rozpráva ako sa z írskeho dobrodružného chlapca stal v Kongu Britský veľvyslanec, v Peru šľachtic a v Nemecku zradca Britského impéria.
Ako osemnásťročný odišiel za dobrodružstvom do Konga s bohumilým civilizačným zámerom pomôcť zúboženým africkým domorodcom. Chcel pomôcť  „objasnit polonahým tetovaným náčelníkům oděným v peří, někdy s tvářemi a pažemi propíchanými trny, s rákosovým trychtýřem na ohanbí, blahodárné záměry Evropanů: Přijdou, aby zlepšili jejich životní podmínky, zbavili je pohrom, jako je smrtená spavá nemoc, vzdělali je a otevřeli jim oči k pochopení pravd pozemského i nebeského života, díky čemuž budou jejich děti a vnuci žít ve slušném, spravedlivém a svobodném světě.“
Llosa veľmi jasne a priamo opisuje ako táto úprimná snaha mnohých narazila na kolonizačnú realitu. Voľný obchod funguje medzi rovnými ľuďmi, nie s domorodcami, ktorých kolonizátori často nepovažovali ani za ľudí, nieto seberovných. Civilizovanosť a kresťanského ducha v africkom pralese nie je z čoho rozdávať a prišelci o ne sami prichádzajú a menia tak Belgické Kongo v peklo.
„Proč že jsme sem přišli? Aha, už vím: abychom přinesli civilizaci, křesťanství a volný obchod. Vy v to stále věríte, pane Casemente?“ „Už ne,“ odpovědel okamžitě Roger Casement. „Dřívě ano. Veřil jsem v to celým srdcem. Věřil jsem tomu několik let jako idealistický a nivní mladík. Věřil jsem, že Evropa přichází do Afriky zachraňovat životy a duše, civilizovat divochy. Teď už vím, že jsem se mýlil.“
Casement sa rozčarovaný rozhodne bojovať proti neprávostiam na domorodcoch páchaných a úspechom si zaručil uznanie, ale aj novú úlohu v Peru, kde ale nachádza to isté. „Roger měl pocit, že cestuje v čase i prostoru a opět se nachází v Kongu. Stejné hrůzy, stejné opovrhování pravdou. Jediný rozdíl byl ten, že Zumaeta mluvil španělsky, zatímco belgičtí úředníci francouzsky. Popírají to, co je zřejmé, se stejnou výmluvností, neboť věří, že sbírat kaučuk a vydělávat peníze je křesťanským ideálem ospravedlňujícím ty největší špatnosti páchané na pohanech, kteří jsou přece lidojedy a vrahy vlastních dětí.“
Po ďalšom trápení a ďalšom úspechu si vyslúžil svetové uznanie stvrdené šľachtickým titulom. Nedokázal však viac v sebe udržať pocit neprávosti, ktorý cítil doma v Írsku. Neprávosť, ktorú kolonizácia neplodila len v Africkom Kongu či Americkom Peru, ale aj na zelenom ostrove. Nakoniec sa oddá boju za Írsku vec aj keď už nie tak úspešne.

„Copak Irsko není také kolonie jako Kongo? Dlouho se snažil nevnímat pravdu, kterou jeho otec a mnozí Irové z Ulsteru jako on zaslepeně a rozhořčeně odmítali. Proč by to, co nefunguje v Kongu, mělo být dobré pro Irsko? Nevtrhli snad Angličané do Éiré? Nepřičlenili je k impériu silou, aniž se zeptali okupovaných, stejně jako Belgičané v Kongu? Časem se násilí sice zmírnilo, necméně Irsko nepřestávalo být kolonií jejíž svrchovanost zanikla zísahem silnějšího souseda. Takové byla skutečnost, kterou mnozí Irové nechtěli vidět.“

Aj vďaka Casementovým denníkom, známym ako Black Diaries, s ktorými Mario Vargas Llosa pracoval, sa dozvedáme ako prebiehala kolonizácia Afriky a Latinskej Ameriky, ale aj boj za nezávislosť Írska. Román Keltův sen sa rozhodne nesnaží zaujať nečakaným vyvrcholením. Od začiatku je jasné, čo sa stalo a stane. Prekvapuje práve samotnou krutosťou, ktorá je nepretržite prítomná a spočíva v odhaľovaní systému moci, ktorý dokázal to nepretržité a únavné utrpenie vytvárať.

 

Hutko Dominik

———————————————————————————————————————

„Strašidelné zážitky vnucujú otázku, či ten, kto ich prežíva, nieje niečím strašidelný.“
- Friedrich Nietzsche

Ak sa vám článok páčil, prosím zahlasujte za neho:
 
pošli na vybrali.sme.sk
399 prečítaní

Žiaden komentár k “Ako sa nevydaril kolonializmus”

Pridať komentár

Meno:
Email:
Stránka:
Komentár:
XHTML: Povolené XHTML značky: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>